Papežská kolej Nepomucenum není jen dům, je to dům obklopený zahradou. Tento malý detail v jeho popisu nám umožňuje procházet se nerušeně v jeho bezprostřední blízkosti, obdivovat krásu palem, dubů, cedrů či jiných rostlin, které zde rostou, chytat paprsky římského slunce nebo se zaposlouchat do zpěvu ptáků obývajících tuto naši zahradu. Někteří z nich jsou zde doma stále, jiní alespoň po část roku. Jedná se o řadu druhů, které jsou původní i v naší vlasti, např. kos černý, rehek domácí, červenka obecná, hrdlička zahradní, králíček nejmenší aj. Bezpochyby nejvýraznějším a snad nepřehlédnutelným je však špaček obecný, a to zejména v druhé polovině podzimu a na přelomu podzimu a zimy, kdy se k místním špačkům, již obývají Řím celoročně, přidávají statisíce jedinců, kteří léto strávili v severnějších zeměpisných šířkách a zastavují se zde při cestě do zimovišť v severní Africe.
Když se blíží soumrak, špačci z širokého okolí Říma vytváří desetitisícihlavá hejna a stahují se do věčného města, aby zde strávili noc. Jak už tomu však v životě bývá, tato cesta není bez obtíží. Ve vzduchu poletují hladoví dravci, kteří nutně potřebují před nocí naplnit žaludek. K tomu mají vynikající lovecké schopnosti, které mohou být pro špačky fatální. Jediné, co dravci v té chvíli potřebují, je oddělit jedince od hejna. V tom okamžiku se totiž špaček stává mnohem lépe zaměřitelnou a tedy i snadnější kořistí. To však vědí i špačci, a proto ve strachu o holý život vytváří ve vzduchu seskupení tvořící až tisíce jedinců, která však z venku působí jako jediný organismus. Jejich pohyby jsou dokonale synchronizované a v celkovém pohledu vypadají spíše jako mračno, ve kterém se ptáci přelévají z jednoho konce na druhý. Ve snaze zachránit si život tak nechtěně vytvářejí strhující vzdušnou akrobacii, která je nezapomenutelnou podívanou pro všechny, kteří rádi obdivují krásu stvoření. V podzimním období se navíc téměř každý den rozhodne některé hejno proletující do centra Říma na chvíli odpočinout na vzrostlých piniích v naší zahradě. To pak prší z nebe déšť špačků, kteří téměř střemhlav padají do jejich korun. Toto pravidelné nebeské představení je ze střechy Nepomucena jako na dlani. Jen není úplně od věci mít s sebou deštník nebo kapuci. Většinou neprší jen špačci…
Možná byste od pobytu v srdci Říma čekali všechno, jen ne zážitky z pozorování přírody. Jak je vidět, příroda si najde cestu všude tam, kde jsou oči otevřené.
Z jednoho večerního představení vzniklo i krátké video, můžete ho zhlédnout níže.
Pokud byste se zároveň chtěli o našich ptačích spolubydlících dovědět více, nahlédněte do nejnovějšího vydání Brázdy. Naši zahradu obývají i exotičtější druhy…